V Čechách jako bosí karmelitáni žijeme a pracujeme na třech místech – v Praze u kostela Pražského Jezulátka, v klášteře na Hradčanech a ve Slaném. Každé z těchto míst má své vlastní poslání a nabízí různé aktivity, o kterých se můžete dočíst na webech jednotlivých domů.
Nejdéle jsme v klášteře Pražského Jezulátka v Praze na Malé Straně, kam jsme se vrátili v roce 1993 po více než dvou stech letech. Na tomto místě žije a pracuje mezinárodní komunita složená z bratrů z Čech, Itálie a Indie. Od roku 1997 jsme přítomni také ve Slaném, v klášteře, který jsme dostali od františkánů. Tady je formační komunita, která zároveň nabízí možnost duchovních cvičení pro jednotlivce či malé skupiny a v posledních letech se také stará o slánskou farnost. Posledním založeným domem je klášter Hradčany, kam jsme přišli v roce 2020. Původně zde žily bosé karmelitky, které se přestěhovaly do svého nového kláštera v Drastech, a z hradčanského kláštera se tak stal otevřený dům spirituality.
Poutní místo, duchovní oáza v centru města.
Fortna, otevřený dům spirituality.
Dům formace, místo pro exercicie, péče o farnost.
Naše české komunity jsou součástí italské Janovské provincie bosých karmelitánů, ke které patří ještě misie ve Středoafrické republice. Takových provincií jako ta naše je po světě asi 30 a celkem žijí bosí karmelitáni asi v 400 domech na všech kontinentech. V roce 2020 nás bylo něco kolem čtyř tisíc bratrů.
Mapa zobrazuje kláštery bosých karmelitánů po světě. Jejich počet se dynamicky mění, některé vznikají a jiné zanikají. Tento stav je z roku 2018.
K naší karmelitánské rodině patří ještě sestry bosé karmelitky. U nás žijí dvě komunity - v Dačicích (Karmel Matky Boží) a v Drastech u Prahy (Karmel svatého Josefa). Spojuje nás stejná spiritualita, ale liší se naše poslání. Sestry mají tzv. papežskou klauzuru, to znamená, že žijí v ústraní a většinu času neopouštějí svůj klášter. Zde se věnují kontemplativní modlitbě a práci.
K tereziánskému Karmelu jsou přidruženy také dvě novější kongregace sester karmelitek, které mají své komunity v Čechách. Tyto sestry nežijí v klauzuře, ale pracují mezi lidmi. Jsou to karmelitky svaté Terezie z Florencie a karmelitky Dítěte Ježíše.
Zvláštní kategorií je tzv. třetí řád, který sdružuje laiky sympatizující s naší spiritualitou. Mají svůj vlastní formační program a pravidelná setkávání.
Vedle rodiny bosých karmelitánů jsou zde i karmelitáni "původní observance" (OCarm), od roku 1593 jsou to dva samostatné řády. Mají společné historické kořeny a podobnou spiritualitu, ale své vlastní dílo a organizační strukturu. Karmelitáni "původní observance" mají kláštery v Kostelním Vydří, Praze-Liboci a v Olomouci-Hejčíně. Více o nich najdete zde.
