Když jsem se během studia na gymnáziu začal hlouběji zajímat o duchovní život, byla to právě vnitřní (kontemplativní) modlitba, která mě spolu s četbou Bible a duchovní literatury oslovovala nejvíce. Bosí karmelitáni mě přitahovali svým důrazem na prakticky žitou spiritualitu modlitby, práce a společenství.
Jedním z projevů naší lásky k druhému je touha být s ním, sdílet spolu s ním svůj život… podobně také kontemplativní modlitba je jedinečný způsob mého niterného sdílení se s Bohem.
Přinášet plody svého přebývání s Bohem do každodenního setkávání s druhými lidmi, ať už je to v komunitě, při duchovním doprovázení, na ulici, či ve školách, nemocnicích, nebo vězeních.
