Janův náčrtek "hory dokonalosti" z jeho knihy Výstup na horu Karmel, který popisuje duchovní cestu člověka, jejímž cílem je sjednocení s Bohem.
Abys dospěl okoušení všeho,
nechtěj v ničem něco okoušet.
Abys dospěl k poznání všeho,
nechtěj v ničem něco poznávat.
Abys dospěl k vlastnění všeho,
nechtěj v ničem něco vlastnit.
Abys dospěl k tomu, že budeš vším,
nechtěj v ničem něčím být.
Abys dospěl k tomu, co neokoušíš,
máš jít (cestou), kde neokoušíš.
Abys dospěl k tomu, co neznáš,
máš jít (cestou), kde nepoznáváš.
Abys dospěl vlastnění všeho,
máš jít (cestou), kde nevlastníš.
Abys dospěl k tomu, čím nejsi,
máš jít (cestou), kde nejsi.
Když se u něčeho zastavuješ,
přestáváš směřovat ke všemu.
Abys dospěl úplně ke všemu,
musíš se popřít úplně ve všem.
A když už to budeš úplně mít,
musíš to mít (tak), že nebudeš chtít nic.
V tomto obnažení nalézá
duch svůj odpočinek, protože
nedychtí po ničem, nic jej
neunavuje shůry, a nic jej
neutlačuje zdola, protože je
ve středu své pokory.
